KYSLÍK

Popák se probral bolestí. Visel zaklíněný pod řízením, před očima mu blikalo výstražné světlo a do uší ječelo výstražné hvízdání. Na řídicím panelu visel splasklý airbag. Dron ležel na boku, a když se Popák zkusil pohnout, zatmělo se mu před očima bolestí.

Pravá paže mu bezvládně trčela mimo rameno a žebra pravého boku ho při pokusu o nádech bolela tak, že by nejraději přestal dýchat. Helma skafandru se sama uzavřela. To nevěstilo nic jiného, než že kabina roveru přestala těsnit a že mu k dýchání zbývají jenom zásoby ve skafandru. Bez váhání zdravou rukou udeřil do havarijního alarmu. Hvízdání přestalo a blikání nabralo pomalejší rytmus. V přední části kapoty se objevila mechanická ruka. Do mrazivého ticha marsovské pláně odpálila k nebi dvě nouzové signální rakety, které během svého krátkého letu vyslaly souřadnice havárie do družicového komunikačního systému.

Popák málem znovu omdlel bolestí, ale nakonec se mu podařilo vyprostit se ze zaklínění a vytáhnout se až k řídicímu pultu. Pomalu mu začínalo docházet, že z maléru, ve kterém se ocitl, se možná vůbec nedostane. Zachvátila ho panika, která mu překážela v přemýšlení. Skafandr hlásil zapojení chemické kyslíkové rezervy.

I když se dostane k záložním lahvím v kabině, bez pravé ruky nejspíš skafandr na záložní vzduchové lahve nenapojí. A i kdyby se mu to snad povedlo, z dronu utíká vzduch a leží nepojízdný na boku. Někdo by pro něj musel přijet a na to bylo do Aglomegas daleko. Musel by vzduch do skafandru dostat vícekrát. Zkusil se přesunout k záložním lahvím, ale bolestí znovu omdlel.

Z bezvědomí ho vytrhnul příjemný ženský hlas: „… hovoří komunikační software systému Cecilie. Váš nouzový signál byl přijat. Základna Aglomegas hlásí, že záchranná jednotka dosáhne vaší polohy za čtyři hodiny a dvacet minut. Ohlaste se… hovoří komunikační software systému Cecilie. Váš nouzový signál byl přijat. Základna Aglomegas hlásí, že záchranná jednotka dosáhne vaší polohy za čtyři hodiny a dvacet minut. Ohlaste se… hovoří komunikační software systému Cecilie. Váš nouzový signál byl přijat. Základna Aglomegas hlásí, že záchranná jednotka dosáhne vaší polohy za čtyři hodiny a devatenáct minut. Ohlaste se… hovoří komunikační software systému Cecilie…“

„Slyším,“ řekl Popák.

„Prosím definujte rozsah poškození. Při definici se soustřeďte na položky ohrožující vaši existenci,“ ozval se ten ženský hlas znovu.

„Kabina netěsní, nevím kde, asi se poškodila přechodová komora. Z kabiny utekl všechen vzduch a nemůžu ho doplnit. Skafandr hlásí zapojení nouzové rezervy. Za půl hodiny vyčerpám rezervu a zadusím se,“ řekl Popák a konečně si v duchu zcela připustil, že se opravdu může zadusit. Znovu ho přepadla panika.

„Prosím sdělte umístění a množství dostupných vzduchových zásob,“ ozvalo se z magicomu.

„K čemu mi to bude? Kdo jste? Kde jste?“ vykřikl do mrazivé noci, která ho obklopovala.

„… hovoří komunikační software systému Cecilie. Systém je vypraven, brzy bude na dohled od vás. Sdělte prosím umístění a množství nejlépe dostupných vzduchových zásob,“ ozval se nevzrušený, milý ženský hlas.

„Lahve mám uvnitř kabiny, je jich asi sedm plných. Nevím, jestli se mi podaří připojit je na skafandr, mám zraněnou pravou ruku. Co že je to za systém?“ ptal se Popák.

„Definujte prosím rozsah poškození pravé ruky,“ mile odpověděla Cecilie.

Popák mlčel.

„Definujte prosím rozsah poškození pravé ruky,“ ozvalo se znovu.

„Já nevím, asi je vykloubené rameno nebo je ruka zlomená,“ odpověděl.

„Ovládáte pohyb prstů?“ zeptala se Cecilie.

Popák sevřel pravou ruku do pěsti. Potom levou rukou zkontroloval tvar pravé paže a odpověděl:

„Zlomená asi není, prstama hýbat můžu,“ řekl a znovu se začal soukat ke vzduchovým lahvím. Když se dostal až k nim, ze sluchátek skafandru se ozval nevzrušený milý hlas:

„Cítíte bolest? Přijměte prosím vyjádření našeho soucitu.“

Popák neodpověděl. Po nějaké době Cecilie oznámila konverzačním tónem:

„Systém dosáhl vaší polohy. Byla zjištěna trhlina podél spoje průzoru. Systém pracuje na odstranění závady. Připravte se vypustit obsah jedné tlakové lahve k provedení zkoušky těsnosti.“

Popák se pokusil vyhlédnout ven, ale ze svého úhlu pohledu nic neviděl. Zdravou rukou vybral plnou lahev, přitáhl ji k sobě, sevřel ji nohama a s dlaní na uzávěru čekal. Nouzová rezerva skafandru byla téměř u konce, když se Cecilie ozvala znovu:

„Prosím otevřete kyslíkovou lahev.“

Popák sevřel pravou dlaní uzávěr a levou rukou otočil lahví. Unikající vzduch vytvářel námrazu okolo uzávěru a hluk, který se přitom ozýval do ticha kabiny, bylo slyšet i přes uzavřenou helmu skafandru.

„Prosím otevřete další lahev,“ pokračovala Cecilie.

Když Popák poslechl, helma skafandru se automaticky otevřela.

„Zkouška proběhla úspěšně,“ pravila Cecilie. „Záchranná jednotka dosáhne vaší polohy za tři hodiny a čtyřicet čtyři minut. Nyní bude pokračovat dosavadní zadaný pracovní program systému. Do doby příjezdu záchranné jednotky s vámi bude udržována komunikace, hlaste se na výzvu. Výzva bude vysílána každých patnáct minut.“


Více o knížce a možnost ji objednat a podpořit


Pošlete svým přátelům odkaz e-mailem nebo sdílejte:


#ponozkynamars!